Chromový bazén na Novodvorské

 

www.lidovky.cz

Praha – „Základním problémem sídlišť je veřejný prostor,“ říká architekt Jan Nedvěd. Svůj projekt rekonstrukce „náměstí“ nazývaného centrální prostor sídliště Novodvorská zahájil konzultacemi s původními autory sídliště i sochařské výzdoby. Výsledkem je zdařilá syntéza moderních přístupů a nároků s estetikou 60. let.

Sídliště Novodvorská patří mezi nejlepší česká sídliště. Nepostrádá lidské měřítko, má dostatek zeleně i dobrou vybavenost službami. Jeho autoři vycházeli z ideálů moderní architektury definovaných Le Corbusierem, jehož vliv je patrný především v deskovém domě, který je vynesen na sloupech a přízemí je uvolněno pěším. Výtvarné corbusierovské kompozice do jisté míry připomíná i původní urbanistické řešení veřejných prostor.

Sídlišti je však téměř 50. let a za tu dobu bylo mnohokrát nevhodně opravováno. Nešťastné rekonstrukce se týkaly především veřejných prostor. Té poslední, která by přinesla nevratné změny se naštěstí podařilo zabránit. Návrh totiž počítal s odstraněním veškeré sochařské výzdoby. Rozebrána a uložena do depozitáře měla být i kinetická plastika „Dálky“ od sochaře Jiřího Nováka. Do diskuze se však zapojil mladý sochař Pavel Karous, který zmobilizoval odbornou veřejnost a autory a díky této snaze se podařilo plastiku zachránit.

Nové verze řešení se ujal architekt Jan Nedvěd, který unikátní plastiky opět přirozeně zapojil do veřejného prostoru. Své řešení konzultoval s původními autory sídliště architekty Alešem Bořkovcem a Vladimírem Ježkem i se sochařem Jiřím Novákem. Získal tak mimo jiné představu o původních povrchových úpravách a hledal mezi současnými technologiemi odpovídající materiály. Původně byly použity panely s vymývaným betonem a barevná mozaika. Během let byl ale prostor několikrát přeasfaltován a zcela bez koncepce v něm vznikaly různé trávníčky. Nyní architekt využívá různé typy betonů a asfaltů. „Je to technologie, která je současná a zároveň typická pro daný prostor. Beton je dnes mnohem kvalitnější, lze jej barvit a netrpí tehdejšími nedostatky,“ vysvětluje.

Bazén, který byl při předchozí úpravě natřen na modro, nechal obložit chromovou mozaikou. Ta umocňuje třpyt vodní hladiny a v případě vypuštění zachovává efekt čisté vany. Z plastiky byla odstraněna kamnářská stříbřenka ? kovové stély opět získaly barvu grafitu a hliníkové plachty ztracený lesk. „Očištění a respekt ke kvalitním dílům je cestou,“ domnívá se architekt.

„Nemyslím si, že záchrana sídlišť by měla spočívat pouze v renovaci barvou a doplnění střešními nástavbami, ačkoliv v umírněné formě se takovým zásahům nebráním. V současné době je však při rekonstrukcích sídlišť uplatňována „šmoulovitá“ estetika satelitní výstavby,“ myslí si Jan Nedvěd.

Starší sídliště podle něj potřebují především kvalitní veřejný prostor, který je dnes zcela degenerován a zničen. Měl by být navržen tak, aby nevyžadoval příliš náročnou údržbu a byl schopen odolat i lehčím projevům vandalismu. Musí být však především dobře dostupný ze všech míst dané lokality a to jak pro pěší, tak pro cyklisty či invalidy. Proto se architekt snažil eliminovat zábrany ve formě betonových květníků, schodišť a vysokých obrubníků. „Problém místa spočívá v jeho oddělení od ulice Novodvorská. Betonové květníky lze v současné době podejít tmavým podchodem nebo sejít schody a podejít pod sloupy deskového domu. Navrhl jsem proto různě vysoké desky, pomocí kterých je postupně překonáván výškový rozdíl (asi 1,5 metru),“ vysvětluje architekt. Díky rozdílné výšce navíc slouží jednotlivé platformy jako lavice i rampy pro vozíčkáře.

V rámci projektu je navržen také promyšlený mobiliář, který zahrnuje odpadkové koše, stojany na kola či pítka. Jeho projekt však zahrnuje množství dalších úprav ? například tmavý podchod by měl být prosvětlen tím, že jeho boky budou rozšířeny do stran a získají formu širokých schodišť a v blízkosti autobusových zastávek by měly být vybudovány unifikované moduly stánků.

Zatím byla realizována pouze první část projektu, která představuje opravu bazénu s kinetickou plastikou „Dálky“ s návaznou betonovou platformou. Oproti původnímu stavu je bazén zapuštěn do terénu a opatřen lávkou z nerezových lamel. Navíc je vybaven vodní atrakcí na fotobuňku. Doufejme, že se Městské části Praha 4 brzy podaří nalézt prostředky i na zbývající etapy.