Nuselská radnice prošla náročnou rekonstrukcí

 

Před několika měsíci skončila rekonstrukce budovy Nuselské radnice ve čtvrté pražské městské části. Jejím cílem bylo vdechnout nový život letos stoletému pseudorenesančnímu objektu. Architektonický návrh vypracoval architekt Jan Nedvěd, investorem byla Městská část Praha 4.
Před několika měsíci skončila rekonstrukce budovy Nuselské radnice ve čtvrté pražské městské části. Jejím cílem bylo vdechnout nový život letos stoletému pseudorenesančnímu objektu. Architektonický návrh vypracoval architekt Jan Nedvěd, investorem byla Městská část Praha 4.
Nuselská radnice byla postavena v letech 1908 až 1909 v Táborské ulici a dnes funguje jako reprezentační část Obvodního úřadu Městské části Praha 4. Budovu v pseudorenesančním slohu zdobí arkádový balkon a průčelí pod hlavní věží s cimbály a hodinami. Hlavní portál má zevnitř nápis „Nusle sobě“, což odkazuje na dobu vzniku, kdy byla budova hlavní radnicí ještě samostatného města Nuslí a nuselského politického a soudního okresu. V budově je kromě kanceláří vedení úřadu i víceúčelový zasedací a koncertní sál a oddací síň. Na jedné straně objektu je busta s nápisem připomínajícím hrdinu prvního i druhého odboje generála Karla Kutlvašra, po němž je nyní pojmenováno přilehlé náměstí.
Aktuální rekonstrukce budovy zahrnovala především dispoziční úpravy i přístavbu výtahu ve vnitrobloku a vybudování bezbariérového vstupu do budovy pro imobilní občany. V rámci projektu architekt také navrhl novou recepci.

 

Symbioza původního ducha a moderních materiálů

 

„Hlavním inspiračním zdrojem pro tento projekt mi byl samotný rekonstruovaný objekt. Novorenesanční budova s rozsáhlou štukovou výzdobou ve veřejných a společenských prostorech nás přivedla k použití výtvarných prostředků současného designu, které vycházejí z historické citace a prostředí,“ říká na úvod architekt Jan Nedvěd. Architekt se při této rekonstrukci snažil dosáhnout symbiózy starého a nového, což se propsalo jak do zvolené barevnosti výmaleb, výběru materiálů a svítidel a řešení celkové koncepce osvětlení, tak to vedlo k použití ornamentálních dekorů na některých částech zařízení. „Ve své tvorbě se, kromě návrhů domů, řadu let soustřeďuji na interiérový design, proto skloubit historický prostor a současný design pro mne bylo inspirující a zajímavé zadání,“ pokračuje architekt. Pro interiéry radnice bylo důležité vhodně zvolit nové osvětlení: to nejen modeluje prostor, ale zároveň bylo důležitou součástí celé rekonstrukce. „V podstatě jsme nezávisle kombinovali svítidla různých zdrojů a jejich směrování a hlavně v multifunkčním společenském sále jsme chtěli docílit variability možných osvětlovacích scén. Pro veřejné prostory (především chodby a hlavní schodiště se štukovou výzdobou) byla zvolena svítidla s polopřímým směrem, umístěná ve dvojicích na sloupech a pilastrech. Tím je výrazně podpořena plasticita profilace stěn a stropů, a prostory tak získávají jakousi divadelní atmosféru,“ popisuje dále architekt Jan Nedvěd.

 

Jednoduchost, současnost a čistota designu

 

Výše zmíněný princip symbiózy starého a nového lze dokumentovat například na zvoleném designu závěsných lustrů nad hlavním schodištěm a v obřadní síni. Sem byla vybrána svítidla, jejichž základ tvoří historický ověskový lustr, ale krytý prostým válcem ze zrcadlové fólie. Po jejich rozsvícení tak vzniká efekt vzájemného vizuálního prolnutí obou těchto částí.
V kancelářských prostorech nuselské radnice se pak architekt soustředil na jednoduchost, současnost a určitou čistotu designu zvolených světel. Protože návrh rekonstrukce řešil i mobiliář, východiskem pro většinu nábytku v radnici se staly nově pojaté ornamentální květinové vzory. Ty se ukázaly jako velmi vhodné doplnění pro historickou budovu tohoto typu a zmíněný dekor se stal jednotícím prvkem řešení celého interiéru radnice včetně orientačního systému. V nehistorických kancelářských prostorech pak architekt Jan Nedvěd kladl důraz na střídmost, současnost a čistotu tvarování jednotlivých součástí. „Domnívám se, že soudobý interiérový design nemá být samoúčelný. Hledání jiného vnímání prostoru spolu s harmonizujícím a koncepčním řešením od exteriéru po interiér je principem naší práce,“ dodal jan Nedvěd.

 

Dvě otázky pro starostu Městské části Praha 4 Pavla Horálka

 

V tuzemsku nebývá zvykem řešit veřejné prostory radnic takto komplexně a s důrazem na design a detail interiéru. Proč jste se rozhodli v případě rekonstrukce Nuselské radnice takto postupovat?
To je právě škoda, že to nebývá zvykem. Nechtěli jsme tak nádhernou historickou budovu rekonstruovat tak nějak napůl. Nuselská radnice musí zůstat reprezentativní. Uznejte, schodiště, po kterém se při návštěvách radnice několikrát procházel i T. G. Masaryk, přece musí nějak vypadat. Přáli jsme si proto, aby po rekonstrukci vynikla původní historická hodnota této stavby, a zároveň, aby do těchto prostor nový design přinesl moderní prvek. Tak aby bylo patrné, že se tady i po sto letech žije a intenzivně pracuje.
Jak po několika měsících používání nových prostor hodnotíte celkový koncept a architektonický návrh?
Myslím, že se podařilo tomu místu vdechnout nový náboj. Za sebe mohu říct, že jsem si vědom toho, že takové pracovní prostředí jen tak někdo nemá. A co je nejdůležitější, oceňují to především návštěvníci radnice. Osobně jsem při různých akcích, které jsme tady například ve velkém sále pořádali, viděl jejich nadšení. A to je důkaz, že jsme se rozhodli správně.

(Realit 7/2009)